in

Jídlo starých Slovanů

Nejdůležitější částí stravy byly kaše (nikoliv však naše bílé krupicové s máslem a kakaem). Obilné zrno, buďto celé, nebo rozdrcené se nechalo nabobtnat ve vodě a uvařilo se. Z menší části rozdrcených zrn se na ohni pekly placky. Kaše i placky se jedly čerstvé, ale daly se i uchovávat delší dobu a jíst studené, třeba na lovu, či válečném tažení. Kaše se také vylepšovaly – Slované je s oblibou vařili v mléce, či je mlékem ochucovali, mastili máslem a sádlem. Sladili medem, sušeným i čerstvým ovocem. Sladká kaše se jako slavnostní jídlo uchovala přes celý středověk až hluboko do 17. století. V Rusku se slané kaše jako příloha k masu a rybě vaří dodnes, jen místo obilí je používána pohanka. Slované kaše vařili především z prosa, ječmene, méně pšenice a ovsa. Oves, to byla typická potravina starých Germánů (podle zpráv Římanů strava neobvyklá a pro lidi se nehodící).

Mimo kaše a placek byl hlavním jídlem chléb. Na jihu pšeničný, na severu žitný. Chléb byl kvašený a vypadal jako dnešní celozrnný chléb. Dřevěná díže, v níž se chléb mísil, se neumývala a zbytky těsta z předešlého pečení zůstávaly na stěnách. Před novým pečením se seškrábaly, polily vodou a kvásek byl hotov. Chléb byl tmavý, nebo bílý – ten byl pro slavnostní příležitosti a také později do kostela jako hostie. Část obilí se sklízela nezralá a jedla syrová, nebo se pražila – z pražených nezralých zrn byla nejlepší kaše.

Jako sladidlo pečiva i kaší se užíval med, sušené drcené ovoce (hlavně hrušky), ale i jahody, maliny, borůvky, černý bez, trnky. Pečivo se sypalo i plnilo mákem a tvarohem – ovšem jen při těch nejslavnostnějších příležitostech.

Jedli se také hodně luštěniny – hrách, čočka a boby. Zelí a okurky se nakládaly a kvasily. Častá na jídelníčku byla řepa. Ovšem nejen kulturní plodiny byly na jídelní tabuli – naši předkové rádi jedli i lebedu, merlík, kopřivy, pampelišky, šťovík, cibulky rostlin i cibule, česnek a další – a to především na jaře, když tělo po dlouhé zimě trpělo nedostatkem vitamínu C. Oblíbená byla kyselá chuť, kterou zaručovalo kyselé mléko, ocet a byliny. Ze všeho uvedeného se samozřejmě dělaly polévky. Lidé používali i rostlinné oleje – ze lnu, máku, řepky a lískových oříšků.

Maso začalo na stolech prostých lidí ubývat s postupujícím majetkovým a společenským rozdělením společnosti. Ale do té doby bylo maso a rostlinná složka potravy vyrovnány. Maso patřilo k základnímu jídlu, bylo především hovězí a vepřové. Na nekonečných rovinách Ukrajiny jedli Slované i koně, které chovali jak na jízdu, tak pro maso. Češi a Polabští slované byli také proslulí chovem koní, ale pouze jízdních. U jižních Slovanů se zase jedlo hodně skopového, stejně jako u Bulharů. Protože prasata volně pobíhala po vesnici a blízkém lese, kde se živila sama, nebyla nijak tučná, i když jsou zprávy, že někdy byla vykrmena tak, že nemohla ani stát. Maso bylo tedy převážně libové, peklo se na ohni, v popelu či vařilo. Samozřejmě také sušilo a udilo. Naši předci zvíře snědli prakticky celé, jedli vnitřnosti, morek z kostí, opečené kůžičky, šlachy, chrupavky… Příslušníci vznikající aristokracie se zpočátku nelišili tím, že jedli více masa, ale spíš tím, že jedli kvalitnější maso, kvalitnější úpravy a samozřejmě hodně zvěřiny a také vejce a drůbež.

Kromě masa se jedly mléčné výrobky – tvaroh a sýry z kravského mléka, v horských oblastech z ovčího a také kozího. Tvaroh se jedl s cibulí a kmínem a bylo to jídlo prostých lidí – olomoucký biskup Jan byl v roce 1073 přistižen pražským biskupem Jaromírem při konzumaci tohoto jídla a ten jej na místě zbil aby si pamatoval, že má jíst jak se na biskupa sluší a ne takovou sprostotu.

Kořenilo se křenem, hořčicí, česnekem, solí a od 13.století i šafránem, jehož obliba byla časem nesmírná. Jako přísady i hlavní jídlo se jedly různé druhy hub.

Pila se samozřejmě voda – zvlášť ceněná byla voda tekoucí z potoků a řek, zatímco studniční byla považována až do hlubokého středověku za závadnou. Nejoblíbenější byla samozřejmě medovina a pivo. Pivo se zpočátku vařilo bez chmele pouze z obilí s různými přísadami. Víno se pilo na jihu, kde národy přicházely do kontaktu se středomořskou civilizací a pokud se pilo na severu, tak pouze na stolech těch nejmocnějších a v kostelích. Je ovšem pravděpodobné, že se vyráběla různá ovocná vína ze slív, trnek, bezu… Východní Slované pili i kumys, tedy alkoholický nápoj z kobylího mléka. Čaje a odvary z bylin měli své místo v léčitelství a čarodějnictví. Dováželo se nejen víno, ale i broskve, švestky a vlašské ořechy. Křesťanští kněží měli výsadu v pití vína pohanští zase směli jíst posvátné ořechy – pravděpodobně vlašské…

Hodnotit

6 Komentáře
nejlépe hodnocené
nejnovější nejstarší
Inline Feedbacks
View all comments
segra
1 měsícem

A bylo to všechno BIO.

bobekbobek2
1 měsícem

Tak nemuselo to být špatné žrádlo .. už ve středověku se tu pěstovalo docela dost bylin ..ale koření -exotické – mělo často cenu zlata …i více ..

Brüno
1 měsícem

Kurva a maso co 🤔😂

bobekbobek2
1 měsícem

dobré bylo to s těmi prasaty .. už tu sviňu vidím… jak leží v sadu pod hruško přežraná .. čeká až to v bachoře zkvasí ,,,

Bakterie2
1 měsícem

By ochutnali dnešní recyklat chlebovej by byl Bureš nahranej.taky se zralo zelí a brambor a všichni byli v klidu.dnes samou rozezranosti neví co do huby a stejk přes půl světa denně na talíři.valku a hlad na holotu.

skurvenec
1 měsícem
Odpověď  Bakterie2

Brambory se fakt nežraly 😀

Exploze hromady balónků s vodíkem

Mezitím v Rusku *27*