in

Bestie z Gévaudanu

Bylo to v lednu roku 1765. Tuhá zima povolila a vesničané z Villaretu se rozhodli využít oteplení a pustit za humna svá stáda. Hlídat je mělo sedm dětí, pět chlapců a dvě dívky. Pasáčci se drželi pohromadě a byli vyzbrojeni noži připevněnými na dlouhých tyčích. Opatrnosti nebylo nazbyt, vždyť bestie už zabila dvacet dva lidí…

Děti si chtěly zapálit oheň, aby jim bylo tepleji a pak zvířata se přece ohně bojí. Při sbírání dřeva se dostali k lesíku… Bestii nikdo neslyšel přicházet, ale najednou byla zde. Děti se semkly. Nejstarší z nich, dvanáctiletý Jacques Portefaix se postavil dopředu spolu se dvěma staršími chlapci, kteří se statečně oháněli svými bodáky. Děvčata a malí chlapci se kryli za nimi. Bestie začala kroužit kolem skupinky dětí. Chtěla zaútočit zezadu. Ale Portefaix se postavil tak, aby se mohl otáčet zároveň s ní a ustavičně ji ohrožoval svou zbraní. Bestie však provedla výpad a podařilo se jí uchvátit jedno z nejmladších dětí, osmiletého chlapce. Děti se chtěly hrůzou rozprchnout, ale Portefaix je zastavil: “Zachráníme ho! Neutíkejte! Bodejte do ní!”

Děti dotírali na rozzuřené zvíře svými bajonety tak dlouho, dokud svou kořist nepustilo. Stateční bojovníci si však ani nestačili oddychnout a bestie se řítila přímo na ně. Třikrát zaútočila až se jí podařilo zmocnit dalšího chlapce. Odvlékala jej za rameno, ale Portefaix opět vyburcoval kamarády k boji. Chlapci se snažili nepřítele zasáhnout do očí. Nepodařilo se jim to, ale donutili bestii, aby chlapce pustila a utekla do močálu…

Statečný Jacques Portefaix dostal od krále Ludvíka XV. odměnu 300 livrů a ač prostého rodu stal se poručíkem dělostřelectva. Zemřel 14. srpna 1785 ve věku 32 let při nehodě na dělostřeleckém polygonu Douai. Bestie byla zastřelena 19. června 1767 Jeanem Chastelem.

Tajemné zvíře se stalo legendou už za svého života. V letech 1764-1767 zabilo asi sto lidí a mnoho dalších zranilo. Bylo označováno za vlkodlaka, pantera, lva, hyenu ba i opici. Po její smrti se na ni zapomnělo a znovu ožila v tajuplných legendách, které se dostaly do módy s tzv. “gotickým románem” v polovině 19. století. Verzí bestie je dnes mnoho, mimo jmenovaných zmiňme ještě verzi o člověku – buď osobně v nějakém převleku, či štvoucího na bezbranné oběti svého cvičeného psa (vlka, křížence). Antoine Chastel – syn Jeana Chastela, který bestii zabil – byl už současníky podezříván, že má s bestií “nadstandardní” vztahy.

Pravda je ovšem prozaičtější. Bestie byla tím, za co ji považovali hned na samotném začátku jejího řádění obyvatelé postižené provincie Gévaudan. Považovali ji za vlka. Teprve s přibývajícími obětmi začínají pověrčiví horalové mluvit o nadpřirozených silách. Záhy se také do věci vložily noviny (jen místní list Courrier d’Avignon díky vymyšleným fantastickým příběhům o bestii zvýšil svůj zisk desetinásobně), svoji polívčičku si ohřeje i církev, mluvící jako obvykle o božím trestu a pak neúspěšní lovci, kteří, aby omluvili svůj neúspěch při lovu začínají mluvit o výjimečném “nadpřirozeném” tvoru. A tak se z vlka postupně stalo mýtické či cizokrajné zvíře nadané nadpřirozenými schopnostmi.

Ve skutečnosti nebyli lidožraví vlci v tehdejší Francii (a Evropě) ničím výjimečným. Francouzský historik Jean-Marc Moriceau, specializující se historii venkova, popsal přes 3000 smrtelných útoků vlka na člověka ve Francii mezi 16. a 19. stoletím, přičemž sám odhaduje (vzhledem ke zničení řady záznamů za francouzské revoluce), že skutečný počet se bude blížit deseti tisícům. Vlci se učili žrát lidské maso během hladomorů a válečných tažení, kdy smečky požíraly lidská těla na bojištích. Masové útoky vlků byly zaznamenány především za tuhé válečné zimy roku 1709, kdy obyvatelé východní Francie museli ve vesnicích přes noc udržovat velké ohně, aby smečky odradily od útoků.

Aféra s bestií v Gévaudanu přiměla krále Ludvíka XV. k vyhlášení války vlkům. V následujících sto padesáti letech byli vlci ve Francii vyhubeni (poslední byl zabit ve třicátých letech 20. století). Tím také postupně ustávaly útoky vlků na lidi. Vlci se také stávali více plachými, neboť tato inteligentní zvířata záhy pochopila co znamenají střelné zbraně, které se za revoluce a napoleonských válek rozšířily i mezi dříve bezbranné (nesvobodné) rolníky a pastevce.

Hodnotit

1 Komentář
nejlépe hodnocené
nejnovější nejstarší
Inline Feedbacks
View all comments
3Dark_Unicorn
15 dny

Moc písmenek, to číst nebudu

Vyměnil velblouda za mašinu

Válka z pohledu první osoby *9*