in

Masakry Arménů *3*

Červenec 1915, město Mus:
Arménští předáci z města a okolních vesnic byli podrobeni odpornému mučení. Nejprve jim vytrhali nehty na rukou a na nohou, vytrhali zuby, uřezali nosy a pak je nechali hodiny umírat ve strašných, dlouhotrvajících bolestech. Ženské příbuzenstvo obětí, které se je snažilo zachránit, bylo veřejně znásilněno před očima svých zmrzačených otců a bratrů.”

Arménské ženy a děti strádaly během genocidy ještě více než muži. Většina mužské populace (tedy boje a odporu schopných Arménů) byla totiž brutálně zavražděna hned na začátku deportací, prakticky v prvních dnech. Turci pak hnali na pochodech do vyhlazovacích táborů jen bezbranné ženy, děti a starce.

Ženy a děti strádaly v nelidských podmínkách po celou dobu- během deportací, v koncentračních táborech i ve vyhlazovacím táboře v Deir ez-Zoru. Celé měsíce snášely zvůli každého, kdo představoval moc – oddílů Speciální organizace (jednotky organizující genocidu a řízené přímo z Istanbulu), četnictva, vojáků, kurdských kmenů a muslimských vesničanů.

“Všechny opakují totéž a všechny prodělaly stejné trauma: jejich muži byli do jednoho zabiti v prvních dnech pochodu. Ženy a dívky pak byly během cesty neustále okrádány o peníze, lůžkoviny a oblečení, bity, zločinně zneužívány a násilím odvlékány. Jejich doprovod je nutil platit dokonce i za doušek vody ze stoky u cesty, spodina v každé vesnici, jíž procházely, mohla unášet a zneužívat dívky a ženy..”

“Četníci oddělili děti od rodičů a odvedli je do nedaleké vesnice, kde je druhého dne chtěli prodat arabským beduínům. Po setmění děti zahlédly v dálce šlehající plamen a ucítily zápach spáleného masa. Když tu v noční temnotě spatřily nedaleký pramínek. Byly tak žíznivé, že začaly okamžitě pít, ale voda chutnala jaksi slaně a divně. Ráno se na sebe podívaly a zhrozily se – tváře měly pokryté krví svých rodičů, kteří byli v noci upáleni…”.

Normou během deportací bylo sexuální násilí na ženách, dívkách i dětech. Docházelo k jednotlivým i kolektivním znásilněním; obětmi se stávaly takřka všechny ženy bez rozdílu – počínaje mladinkými a konče stařenami nad hrobem. Ve vesnicích i městech na trasách transportů byly ženy systematicky zneužívány a poté prodávány do muslimských rodin. V některých místech si vojáci zřídili nevěstince a drželi zde křesťanské ženy jako sexuální otrokyně.

“Tak tisíce nezletilých dívek bylo zprzněno, jsouce hříčkou důstojníků a vojáků, jakož i úředníků v městech a osadách, kterými deportovaní procházeli. Tisíce dívek bylo odvlečeno do místních vojenských táborů a postupně znásilněno vojáky a důstojníky, kteří se o ně rozdělovali. Jako krysy umíraly aneb zešílely ty ubohé oběti. Ty které přestály prožité hrůzy, – utopeny v Eufratu.”

Těhotné ženy měly smrt jistou. Vojáci obvykle propichovali děti bajonetem přímo v matčině lůně, a zabíjeli tak oba najednou.

Odporné bylo zacházení s křesťanskými dětmi. Pokud měly štěstí, tak si je vzali na muslimskou převýchovu, či jako otroky Kurdové či Arabové. Jinak byli tři hlavní způsoby jejich likvidace: masové topení (malé děti), masové upalování a sexuální násilí, které obvykle končilo smrtí.

Na trasách transportů se konaly veřejné dražby s křesťanskými ženami a dětmi. Ty nejpohlednější ženy veřejně prohlédl lékař a pak byly nabízeny bohatým muslimským kupcům. Na zastávkách transportů přicházeli místní muslimové a volali: “Nevěřící, máte děti na prodej? Koupíme je.” Ve velkém koncentračním táboře v Aleppu si děti a zejména mladé dívky chodili vybírat místní arabské, kurdské a… židovské rodiny.”

Sexuální násilí proti ženám a dětem bylo důležitou a nedílnou součástí genocidy. Na individuální úrovni se samozřejmě často jednalo o projevy sadismu a pedofilie, avšak celkově se z muslimského pohledu jednalo jakési vyhánění ďábla (oběti byli křesťané) skrze rituál ponížení a pak samozřejmě šlo o ponížení Arménů jako národa, neboť znásilnění ženy znamená v symbolické rovině znásilnění, ponížení a podmanění celé komunity.

Hodnotit

1 Komentář
nejlépe hodnocené
nejnovější nejstarší
Inline Feedbacks
View all comments
3Dark_Unicorn
1 měsícem

sad

Padej odsud!

Řešení rodinných sporů po indicku