in

Povstání v Haliči 1846

Na Vídeňském kongresu byl polský Krakov slavnostně ustanoven svobodným městem a jako takový byl alespoň formálně samostatný. Po porážce polského listopadového povstání (1830–1831) proti Rusku, se Krakov stal centrem polských národních aktivit. 22. února 1846 zde došlo k převratu. Byla vytvořena vláda v čele s Edwardem Dembovskim, která vyhlásila všeobecnou občanskou rovnost, osvobodila rolníky od feudálních povinností apod. Krakovští vůdci předpokládali, že jejich akce vyvolá široké povstání Poláků ve všech oblastech zabraných po trojím dělení Polska Ruskem, Rakouskem a Pruskem a dojde k obnově polské říše. Jejich naděje se však nenaplnily, krakovská armáda byla poražena a Krakov obsadila rakouská vojska a připojila ho k habsburské monarchii.

Brzy po začátku povstání v Krakově povstali i rolníci v rakouské Haliči – ti ovšem nebojovali za svobodu proti Rakousku, ale naopak zaútočili na své polské pány. Během jediného týdne bylo pobito 1200 Poláků, především statkářů včetně členů jejich rodin. Jejich těla byla k nepoznání zohavena, jejich ženy a dcery znásilněny a pak ubity. Na 400 polských statků bylo vypleněno a vypáleno. K násilí docházelo za tichého souhlasu, či dokonce podpory rakouských státních úřadů a armády. Rolníci však žádné pobízení ani ve skutečnosti nepotřebovali. Byli ukrajinské národnosti a většinou pravoslavného vyznání, a měli už dost staletí trvajícího útlaku ze strany polských katolických pánů, kterým museli otročit. Využili prostě dočasného zhroucení práva a pořádku a zaútočili na ty, které považovali za své utlačovatele. Rolníci byli přesvědčeni, že masově vraždí ve jménu rakouského císaře, který, jak rozšířili rakouští agenti, dočasně pozastavil platnost Desatera božích přikázání, aby ta jatka mohl povolit.

Po potlačení povstání v Krakově bylo rychle Rakušany potlačeno i povstání v Haliči a rolníci donuceni vrátit se ke své robotě na polích.

Hodnotit

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Skočil pod kamion

Nikdy nenechávejte své děcka o samotě