in

Goumiers marocains

Vojáci marocké lehké pěchoty Goumiers marocains francouzského expedičního sboru v bojích u Monte Cassina v Itálii. Květen 1944. Maročtí vojáci byli velmi tvrdí a obávaní bojovníci (s oblibou řezali padlým německým vojákům uši jako trofeje). Jsou skutečnými vítězi v bitvě o masiv Monte Cassina, neboť to byl jejich útok údolím řeky Garigliano, který prolomil Gustavovu linii a donutil Němce opustit ruiny kláštera a ustoupit na Řím. Ze 22.000 goumierů, kteří se účastnili II.světové války jich padlo 1.638 (včetně 166 důstojníků a poddůstojníků – důstojníci byli vždy Francouzi) a asi 7.500 zraněno. Pouze čtyři goumiéři padli do zajetí.

Ovšem stejně tak jako obáváni v poli, byli nenáviděni civilním obyvatelstvem. Jejich tažení od Sicílie (kde bojovali jako součást 3. pěší divize americké armády) až po západní Německo je lemováno desetitisíci znásilněných a zavražděných žen, dětí i mužů. Nejsmutněji proslulé je jejich řádění v Itálii po prolomení Gustavovy linie, kdy vznikl v Itálii termín “marocchinate” označující znásilňování civilních osob obojího pohlaví Maročany. Podle svědků obvykle znásilňovali ženy ve dvojicích, kdy jeden prováděl vaginální a současně druhý anální znásilnění. Muži, kteří chtěli své ženy bránit končili s podřezanými krky a řada z nich byla také znásilněna. Někdy však padla kosa na kámen – jsou známy případy podřezaných a vykastrovaných marockých vojáků nalezených kolem italským vesnic.

Počet Italů postižených marocchinate se odhaduje mezi 7.000 až 180.000 tisíc osob, kdy nejmladší známé oběti bylo 11 a nejstarší 85 let. Několik desítek vojáků bylo za tyto zločiny zastřeleno, či odsouzeno na doživotní nucené práce, ale přesto se k znásilněným Italkám později přidaly další ženy ve Francii a nakonec i v Německu. Francouzi se proto urychleně snažili u svých jednotek bojujících v Evropě provést proces zvaný “blanchiment” – tedy – bělení.

Hodnotit

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Náklaďákem sražený motorkář

Bejkovina *17*