in

Postrach pirátů don Pedro Menéndez de Avilés

don Pedro Menéndez de Avilés vstoupil do námořnictva ve čtrnácti letech. Již ve 30 se proslavil úspěšným bojem s francouzskými korzáry v Biskajském zálivu, kteří útočili na severní španělské pobřeží. V roce 1554 už byl admirálem a velel flotile, která vezla krále Filipa II. za jeho nastávající manželkou Marií Tudorovnu do Anglie.

Po těžkých ztrátách Stříbrné flotily byl Menéndez převelen do Karibiku s úkolem vyčistit jej od korzárů. Po příjezdu byl znechucen tristní obranou španělských držav a nařídil budování fortifikací karibských přístavů (na které později doplatí Drake a Hawkins). V roce 1556 vymyslel novou konvojovou trasu přes Bahamské mělčiny, čímž na dlouhou dobu vypálil pirátům rybník. Jím vedené konvoje bez ztrát doplouvaly do Španělska.

V roce 1561 pro Španělsko prozkoumal pobřeží Floridy. Avšak v roce 1564 na Floridu připluli francouzští osadníci – hugenoti pod velením korzára Jeana Ribaulta a založili zde osadu Fort Caroline v místě, kde dnes stojí město Jacksonville. Ve Francii zuřila náboženská občanská válka a zásobování kolonie tak .vázlo. Kolonisté svůj hlad řešili na účet okolních Indiánů a pirátskými výpravami proti Španělům. Hugenoti zajali dvě španělské lodě a jejich posádky spoutali a hodili přes palubu…byli to přece katolíci, že…

Španělé se rozhodli protestanské osadníky co nejrychleji zlikvidovat. Admirál Menéndez dostal od krále rozkaz: “Věšet a upalovat všechny luterány, na které narazí”.

Menéndez s pěti loďmi v srpnu 1565 dorazil k pobřeží Floridy. Ve stejné době dostali posily i Francouzi, neboť konečně dorazila flotila pěti lodí korzára Jeana Ribaulta. Menéndez zaútočil se svoji flotilou na francouzskou pevnost, ale náhlá bouře jeho překvapivý útok zmařila. Ribault využil příležitosti a vyrazil na moře s úmyslem zaútočit na španělského admirála. Zatímco jej marně hledal v rozbouřených vlnách, Menéndez vylodil na břeh slavné španělské pěšáky a s pomocí místních Indiánů, s nimiž si kupodivu rozuměl mnohem lépe než protestanští Francouzi, vyrazil do boje.

40 mil pochodují jeho vojáci zuřící bouří, která se nakonec změní v hurikán, pod jehož ochranou Španělé překvapivě zaútočí na pevnost. 20. září 1565 je Fort Caroline dobyta. Španělé na místě umučí všechny muže nad 15 let věku a zajmou jen 60 žen a dětí. Těla obětí visely na stromech s nápisem: “oběšeni, ne jako Francouzi, ale jako kacíři .”

Stejný hurikán, který kryl Menéndezovy pěšáky, zničil Ribaultovu eskadru. Stovka mužů včetně Ribaulta se zachránila na mělčinách 14 mil jižně od španělské osady San Augustin. Trosečníkům nezbylo nic jiného, než se vzdát… Španělé je svázali do skupin po deseti a pak se každého zvlášť ptali, zda je či není pravé víry. Ti, kdo nezapřeli svou víru – tedy téměř všichni, byli podříznuti. Zachránilo se jen několik mladičkých plavčíků.

Přibližně v téže době se Menéndez dozví od Indiánů, že v džungli se ukrývá dalších 200 Francouzů a vydá se po jejich stopách. Všechny je pochytá a s výjimkou osmi, kteří konvertují na katolickou víru je nechá ve skupinkách po třech popravit. Stejně skončí i poslední skupina 170 hugenotů, které pro změnu nechá odvézt do Španělska, kde je popravili.

Menéndez ještě stihl vyčistit Karibik od anglických korzárů, ale to jej už král povolal do Španělska, aby velel Armadě při její osudové plavbě k Anglii. Naštěstí pro Drakea a spol. zemřel Pedro Menéndez de Aviles v 17. září 1574 v Santanderu.

Hodnotit

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Najel na šutrák

Zmizel v útrobách pódia